Jednou z velmi častých otázek při novinářských rozhovorech je otázka „Koho ze svých kolegů humoristů máte rád?" s nevyslovenou, v řídkých případech drsnějšího řádu dokonce vyslovenou kontraindikací „vždyť jsou to vlastně vaši konkurenti..." Že v našich (míněno evropských) médiích není místa pro kreslíře-humoristy nadbytek, toho si všimne i čtenář méně pozorný, pokud ho ovšem taková myšlenka vůbec napadne. Odtud zřejmě ta obava. Hůře už se vysvětluje jiný fenomén tohoto řemesla, osamělost. Samozřejmě, lidová představa humoristy je umístěna většinou do hospody, jejíž osazenstvo se smíchy válí po zemi, neboť uprostřed té slzící vřavy sedí On a ta švanda z něj tryská jako víno z prostříleného sudu. Je to představa naivní a neplatí dokonce ani v případě vyhlášených šoumenů. Natožpak, když se jedná o humoristického kreslíře. Ten totiž sedí sám u svého pracovního stolu. Teda, ono to vypadá, že tam sedí sám, ale ve skutečnosti mu přes rameno nahlížejí všichni ti, kteří se snad už sto padesát let snaží vyjadřovat tímto způsobem. Z vlastní zkušenosti vás mohu ujistit, že to není žádný med poslouchat poznámky jako „Pche, tohle já už nakreslil v roce 1930...", nebo „Tohle jsem viděl v časopise Punch před padesáti lety..." a tak podobně. To si jeden panečku začne vážit těch, kteří bez ohledu na těch sto padesát let vykonané práce dokázali přijít s novým a zajímavým pohledem na svět. Mohu-li být osobní, to jsou lidé, udržující mou víru v pokrok a ještě mě rozesmávají, což považuji za dar největší. Kdepak konkurenti, tito zvláštní osamělí jedinci mi prostě pomáhají žít. Ono jich není na tucty, sem tam horko ťažko jeden. Ale Matuška k nim patří. Mám rád jeho kresby, obdivuji jeho dřevěné legrace a jeho nedávná výstava obrazů v Praze byla pro mne zjevením ze světa poetické srandy. Musím ovšem přiznat, že jeho tvorba v sobě ukrývá 1 nejeden osten. Jsem člověk přejícný, ale občas mne nad jeho prací popíchne profesionální lítost - hergot, to je tak pěkný a jasný, jak to, že to nenapadlo mne? Naštěstí takhle netrpím často, to se mi stává jen u těch nejlepších.

Miroslav Barták 

výtvarník - karikaturista